THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jesus Christ Is Dead – Kill Him In Yourself !! Tak tímhle heslem nás už volyňstí Mstitelé oblažují nějaký ten rok, za což si zaslouženě získali ostruhy v podobě CD u Amíků BON recs. Už je to na světě a všichni můžeme jásat, protože se dílo povedlo!!! Oproti minulému Shadows Of The Damned AVENGER zrychlili, kytarové party jsou temnější a propracovanější, songy jsou epičtější. Prostě na tom novém materiálu je znát velký posun.
Ale nikoli odklon, to ne! AVENGER prostě posunuli svou tvorbu o pár stupňů výš. Jejich inteligentně rouhavé texty s charakteristicky mrazivou náladou jsou podbarveny melodiemi, jež své vzory hledávaly kdesi u good old CELTIC FROST či BATHORY, ale postupem času se rozrostly ve svůj vlastní košatý trnovník, který drásá a přitom to bolí tak krásně!
AVENGER nesázejí ani tak na techniku, nýbrž především na účelnost, údernost a efekt propracovaných riffů, splétajících se v rouhavé melodie. Honza za bicími skřehotá česky a obdivuhodně svěže; leckterý krví zbrocený krkavec by mu mohl závidět. Jedno je jisté – kořeny mají AVENGER v tom, čemu se kdysi začalo říkat black metal a dnes tyto výše zmíněné titány obvykle považujeme i za jedny z praotců deathu. Rámusovy kytary těží spíše z těch deathových „warriorovských“ riffů a melodie splétá z nití sic blackových, ale nikoli nějak zbytečně vysoko posazených.
Prostě AVENGER hrají výbornou, možná bychom řekli starosvětskou muziku, jakou nehraje nikdo jiný nejen u nás. A mně se jejich projev velmi, velmi zamlouvá!!! Když se vám AVENGER dostanou na kůži, můžete si být jistí, že se zakousnou a nepustí. A určitě je to příjemnější, než když se do vás zakousne buldok, i když ten prvotní pocit v sobě určitě nese jistou paralelu... Jako bonus zde najdete i materiál z projektu BLACK RAIN – Bez ohně. Booklet je nádherně udělaný, obsahuje texty v češtině i anglické překlady. Jen ty temné fotky jsou možná temné až moc... AVENGER Overruled The Dark Sides Of Our Souls..!
9 / 10
Petr Rámus Mecák
- kytara, zpěv
Honza Kapák
- bicí, sólo zpěv
David Zíka
- basa, zpěv
Přemek Šíma
- kytara
1. Za branami (Behind the gates)
2. Vyhnáni z ráje (Banished from paradise)
3. V okovech (In chains)
4. Zlo, Nenávist, Válka (Evil, hate, war)
5. Papež Ukřižován (Pope crucified)
6. Voláni bitvy (Call of battle)
7. Zajatci noční strany (Captives of the nightside)
8. Opus 666
MCMXCII - MMXII (kompilace) (2012)
Bohemian Dark Metal (2012)
Minster Of Madness / The Black Zone (kompilace) (2009)
Feast Of Anger - Joy Of Despair (2009)
Live In Volyně 2006 (DVD) (2007)
Live At Open Hell Fest, 2003 (Live) (2004)
Godless (...Assuming The Throne Of Immortality...) (2003)
Fall Of Devotion. Wrath And Blasphemy (1999)
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.